Waters, George Roger
baskytarista, zpěvák, skladatel, scénárista
Roger Waters se narodil 9. září 1943 nedaleko městečka Dorking, 20 mil jižně od Londýna, jen 4 měsíce před smrtí svého otce Erica Fletchera Waterse, kterého nikdy nepoznal a jehož smrt v lednu 1944 u městečka Anzio v jižní Itálii během spojeneckého vylodění byla pro Waterse těžkou životní ztrátou a první (a nejdůležitější) cihlou v jeho pomyslné celoživotní zdi…
Celým jménem George Roger Waters má ještě dva starší bratry Johna a Duncana. Rog navštěvoval stejně jako Syd Cambridge High School For Boys a zdědil po své matce levicové a pacifistické smýšlení. Po svých bolestných zkušenostech se smrtí svého otce ovšem záhy svůj tichý pacifismus přeměnil na něco, co sám později nazýval militantním antimilitarismem. Brzo se zhlédl v práci organizace Campaign For Nuclear Disarmament (Kampaň za nukleární odzbrojení) – CND. Svůj první výstup na veřejnosti si odbyl v pouhých šestnácti letech, kdy na sjezdu místní organizace CND pronesl projev, který si sám napsal.
Pak přeci jenom zájem o kulturu a studia na čas převážil a Waters se odstěhoval do Londýna, kde se zapsal na Regent Street School of Architecture, kde založil s Wrightem a Masonem kapelu, která po několika změnách názvu vešla ve známost jako Sigma 6 a která byla záhy po přijetí Syda Barretta přejmenována na The Pink Floyd Sound.
Waters měl zájem naučit se hrát na kytaru. Nebylo tajemství, že neměl hudební sluch a přesto toužil naučit se hrát velmi dobře na kytaru – vždyť i když byl samouk a ovládal sotva několik akordů, hrál s Masonem a Wrightem v několika seskupeních na sólovou, později na doprovodnou kytaru. Začal navštěvovat kurzy hraní na kytaru v Spanish Guitar Centre, ale nebavilo ho donekonečna opakovat stupnice, takže to vzdal po dvou lekcích a s příchodem Syda do Sigmy 6 sestoupil k baskytaře (aby se strachoval, že nakonec skončí jako bubeník, čehož se děsil).
Nakonec odešel i ze studií architektury (on konkrétně kvůli tomu, že byl znechucen určující rolí ekonomiky v architektuře), stejně jako jeho přátelé, aby se vydal na dráhu hudebníka.
V roce 1970 vydává svoje první sólové album – soundtrack k lékařskému dokumentu s názvem The Body (albu se jmenuje Music From The Body). Toto album vydává spolu s Ronem Geesinem, na poslední skladbě Give Birth To A Smile jej doprovází i ostatní členové Pink Floyd.
Od poloviny 70. let přebírá Waters vůdčí postavení ve skupině, což sebou přináší spory hlavně s Davidem Gilmourem. Spory vyvrcholily na počátku 80. let, kdy Waters oficiálně rozpoustil skupinu, aby pokračoval pod značkou Pink Floyd sám s najatými hudebníky. Proti tomu se zbylí dva členové (Rick Wright byl vyloučen z kapely v roce 1981) postavili a po sérii soudních sporů byly ochranné známky včetně názvu Pink Floyd přiřčeny Davidu Gilmourovi a Nicku Masonovi.
Roger Waters se tedy vydal na sólovou dráhu. Ještě v době rozporů kolem Pink Floyd vydal svoje druhé sólové album s názvem The Pros And Cons Of Hitch Hiking. Jednalo se o koncept, jehož myšlenku rozpracoval spolu s projektem The Wall a který odmítla skupina realizovat. Na tomto albu se výraznou měrou podílel i Eric Clapton.
V roce 1986 vytvořil Roger Waters spolu s dalšími umělci soundtrack k animovanému filmu When The Wind Blows. A o rok později klasické koncepční album s názvem Radio K.A.O.S.
V roce 1990 Waters vzkřísil slavnou The Wall na tom nejpříhodnějším místě – u zbytků berlínské zdi na Postupimském náměstí v Berlíně. Přímo na náměstí se vtěsnalo 300.000 diváků, dalších více než 5 milionů diváků sledovalo přímý přenos v televizi. Z tohoto koncertu, na kterém se podílela celá řada hvězd, včetně např. armádních sborů US Army a Rudé armády a kde nechyběly ani přelety stíhaček z druhé světové války, Waters vydal další sólové album s názvem The wall live in Berlin.
V roce 1992 vydal Roger Waters své dosud nejlépe přijímané album s názvem Amused To Death.
Po odmlce v polovině 90. let o sobě dává Waters vědět v roce 1999, kdy vydává živé dvojalbum a DVD In The Flesh mapující jeho stejnojmenné turné.
V roce 2005 dokončil Roger Waters hudbu k opěře Ca Ira, kterou napsal společně s Etiéne Roda-Gilem a jeho předčasně zesnulou ženou Nadine. Hudbě k opeře vyšla pod stejným názvem i jako Watersovo sólové album.
Roger Waters je podruhé rozvedený. Se svojí první ženou, Judy Trim byl ženatý v letech 1969 až 1975. Jejich manželství bylo bezdětné.
Se svojí druhou ženou, Carolyn, má Roger dvě děti. Syna Harryho, který se svým otcem často vystupuje jako hráč na klávesy a dceru Indii.
Roger je stejně jako David Gilmour věrným příznivcem F.C. Arsenal Londýn.
Roger sám sebe popisuje jako socialistu, přestože nový program Labour Party Tonyho Blaira striktně odmítá.