Floydopedia

britská ministerská předsedkyně v letech 1979 – 1990
Zmiňována (jako Maggie) v textu skladby The Post War Dream na albu The Final Cut.

Margaret Thatcherová je známá především jako „železná lady“. Tuto přezdívku získala za neústupný tlak na státy Sovětského Svazu a rovněž za svoji úspěšnou misi při znovuzískání Falklandských ostrovů, které okupovala Argentina. Margaret Thatcheorvá svoji politikou, která byla velmi blízká politice Ronalda Raegana, tehdejšího prezidenta USA, přímo přispěla ke konci studené války a pádu tzv. „železné opony“.

designer, výtvarník

Storm Thorgerson (nar. 1944 v Anglii) je bývalý spolužák Rogera Waterse a jeho celoživotní přítel. Počátkem 60. let dokonce s několika členy kapely různě sdílel i bydlení.

Storm Thorgerson a jeho umělecká skupina Hipgnosis dala Pink Floyd jejich výraz. Storm a jeho spolupracovníci vytvořili pro Pink Floyd většinu obalů jejich desek, včetně obalu Dark Side Of The Moon, který byl vyhlášen nejlepším obalem všech dob.
Stormův psychedelický styl je jedinečný a nenapodobitelný. Kromě Pink Floyd se podílel i na mnoha dalších obalech mnoha dalších umělců (AC/DC, The Cranberries, Led Zeppelin, Peter Gabriel, Audioslave, Brand X a mnoho dalších).

O své práci s ukázkami svého díla vydal Storm Thorgerson spolu se svými spolupracovníky Peterem Curzonem a Jonem Crosslandem knihu s názvem Eye Of The Storm.

Oficiální stránky Storma Thorgersona:
www.stormthorgerson.com.

zmiňováno v textu skladby When Tigers Broke Free

Tiger je označení německého tanku Panzerkampfwagen VI Ausf. E Tiger I. Tiger má ještě následovníka ve formě Tiger II (také King Tiger).

Tento typ tanku byl vyvinut v roce 1942 jako těžký útočný bitevní tank. Německá armáda je využívala až do své kapitulace na jaře 1945.
Tiger byl opravdu výkonný stroj na zabíjení. Přestože se především v prvních sériích potýkal s mechanickými poruchami, některé tankové jednotky překonaly poměr 10:1 (počet zneškodněných obrněnců spojenců ku vlastním ztrátám).

zpěvačka

Clare Torryová je zpěvačka, kterou proslavily především vokály ve skladbě The Great Gig In The Sky na albu Dark Side Of The Moon. Traduje se, že její jedinou odměnou za tento skvost byla jedna lahev červeného vína.

Clare se kromě Pink Floyd podílela i na tvorbě Olivie Newton-John, Alana Parsonse, Meat Loaf a dalších.

Na několika koncertech v 80. letech vystupovala s Rogerem Watersem a zúčastnila se i na nahrávání jeho alba Radio K.A.O.S.
V roce 1990 zpívala spolu s Pink Floyd na slavném koncertu v Knebworth.

V roce 2004 zažalovala firmu EMI o podíl na autorských právech ke skladbě „The Great Gig In The Sky“, za jejíž natočení dostala v roce 1973 standardní nedělní sazbu Ł30. V roce 2005 High Court rozhodl v její prospěch, celkové znění rozsudku (včetně případné finanční kompenzace) není známo, ale od této doby je uváděna s Rickem Wrightem jako spoluautorka skladby.

kytarista, skladatel

Pete Townshend, vlastním jménem Peter Dennis Blandford Townshend, se narodil 19. května 1945 v Chiswicku v Anglii.
Je to jeden z nejvýznamnějších kytaristů druhé poloviny 20. století, známý především svojí tvorbou pro skupinu The Who.

Peta Townshenda netřeba asi dále představovat.
Význam pro Pink Floyd je ten, že Townshend je blízký přítel Davida Gilmoura. Podílel se textově na jeho albu About Face.

Oficiální stránky Pete Townshenda:
www.petetownshend.co.uk

název dvojalba

Ummagumma je je hovorový výraz pro soulož, který do swingujícího Londýna přinesli pravděpodobně studenti z Cambridge, odkud pocházejí také členové kapely Pink Floyd.

zmiňováno v textu skladby Get Your Filthy Hands Off My Desert na albu The Final Cut.

Union Jack (správněji Union Flag) je označení pro vlajku Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Britská vlajka vznikla původně spojením britského červeného kříže na bílém pozadí (s pruhy v osách stran vlajky) se skotským diagonálním bílým křížem na modrém pozadí. Tato vlajka se užívala od počátku 17. století.
V roce 1801 se k této vlajce přidala vlajka irská (diagonální červený kříž na bílém pozadí) a vznikla tak britská vlajka, kterou známe dnes.

Termín Union Jack je sice běžně rozšířený, ale není zcela správný. Jako „jack“ se totiž označuje dlouhý úzký praporec vlající zpravidla na vrcholku nejvyššího stěžně plachetnice. Správný název je tedy Union Flag.

V přeneseném významu se termínem Union Jack označují i území patřící pod britskou správu mimo britské ostrovy.

bubeník, perkusionista

Gary Wallis se narodil 10. června 1964 v Londýně. Vystudoval hru na perkuse na London Symphony School Of Music. Je známý svým až živelným způsobem hraní.

Gary Wallis byl angažován pro turné A Momentary Lapse Of Reason a zahrál si i na Division Bell a následujícím turné.

baskytarista, zpěvák, skladatel, scénárista

Roger Waters se narodil 9. září 1943 nedaleko městečka Dorking, 20 mil jižně od Londýna, jen 4 měsíce před smrtí svého otce Erica Fletchera Waterse, kterého nikdy nepoznal a jehož smrt v lednu 1944 u městečka Anzio v jižní Itálii během spojeneckého vylodění byla pro Waterse těžkou životní ztrátou a první (a nejdůležitější) cihlou v jeho pomyslné celoživotní zdi…

Celým jménem George Roger Waters má ještě dva starší bratry Johna a Duncana. Rog navštěvoval stejně jako Syd Cambridge High School For Boys a zdědil po své matce levicové a pacifistické smýšlení. Po svých bolestných zkušenostech se smrtí svého otce ovšem záhy svůj tichý pacifismus přeměnil na něco, co sám později nazýval militantním antimilitarismem. Brzo se zhlédl v práci organizace Campaign For Nuclear Disarmament (Kampaň za nukleární odzbrojení) – CND. Svůj první výstup na veřejnosti si odbyl v pouhých šestnácti letech, kdy na sjezdu místní organizace CND pronesl projev, který si sám napsal.

Pak přeci jenom zájem o kulturu a studia na čas převážil a Waters se odstěhoval do Londýna, kde se zapsal na Regent Street School of Architecture, kde založil s Wrightem a Masonem kapelu, která po několika změnách názvu vešla ve známost jako Sigma 6 a která byla záhy po přijetí Syda Barretta přejmenována na The Pink Floyd Sound.

Waters měl zájem naučit se hrát na kytaru. Nebylo tajemství, že neměl hudební sluch a přesto toužil naučit se hrát velmi dobře na kytaru – vždyť i když byl samouk a ovládal sotva několik akordů, hrál s Masonem a Wrightem v několika seskupeních na sólovou, později na doprovodnou kytaru. Začal navštěvovat kurzy hraní na kytaru v Spanish Guitar Centre, ale nebavilo ho donekonečna opakovat stupnice, takže to vzdal po dvou lekcích a s příchodem Syda do Sigmy 6 sestoupil k baskytaře (aby se strachoval, že nakonec skončí jako bubeník, čehož se děsil).

Nakonec odešel i ze studií architektury (on konkrétně kvůli tomu, že byl znechucen určující rolí ekonomiky v architektuře), stejně jako jeho přátelé, aby se vydal na dráhu hudebníka.

V roce 1970 vydává svoje první sólové album – soundtrack k lékařskému dokumentu s názvem The Body (albu se jmenuje Music From The Body). Toto album vydává spolu s Ronem Geesinem, na poslední skladbě Give Birth To A Smile jej doprovází i ostatní členové Pink Floyd.

Od poloviny 70. let přebírá Waters vůdčí postavení ve skupině, což sebou přináší spory hlavně s Davidem Gilmourem. Spory vyvrcholily na počátku 80. let, kdy Waters oficiálně rozpoustil skupinu, aby pokračoval pod značkou Pink Floyd sám s najatými hudebníky. Proti tomu se zbylí dva členové (Rick Wright byl vyloučen z kapely v roce 1981) postavili a po sérii soudních sporů byly ochranné známky včetně názvu Pink Floyd přiřčeny Davidu Gilmourovi a Nicku Masonovi.

Roger Waters se tedy vydal na sólovou dráhu. Ještě v době rozporů kolem Pink Floyd vydal svoje druhé sólové album s názvem The Pros And Cons Of Hitch Hiking. Jednalo se o koncept, jehož myšlenku rozpracoval spolu s projektem The Wall a který odmítla skupina realizovat. Na tomto albu se výraznou měrou podílel i Eric Clapton.

V roce 1986 vytvořil Roger Waters spolu s dalšími umělci soundtrack k animovanému filmu When The Wind Blows. A o rok později klasické koncepční album s názvem Radio K.A.O.S.

V roce 1990 Waters vzkřísil slavnou The Wall na tom nejpříhodnějším místě – u zbytků berlínské zdi na Postupimském náměstí v Berlíně. Přímo na náměstí se vtěsnalo 300.000 diváků, dalších více než 5 milionů diváků sledovalo přímý přenos v televizi. Z tohoto koncertu, na kterém se podílela celá řada hvězd, včetně např. armádních sborů US Army a Rudé armády a kde nechyběly ani přelety stíhaček z druhé světové války, Waters vydal další sólové album s názvem The wall live in Berlin.

V roce 1992 vydal Roger Waters své dosud nejlépe přijímané album s názvem Amused To Death.

Po odmlce v polovině 90. let o sobě dává Waters vědět v roce 1999, kdy vydává živé dvojalbum a DVD In The Flesh mapující jeho stejnojmenné turné.

V roce 2005 dokončil Roger Waters hudbu k opěře Ca Ira, kterou napsal společně s Etiéne Roda-Gilem a jeho předčasně zesnulou ženou Nadine. Hudbě k opeře vyšla pod stejným názvem i jako Watersovo sólové album.

Roger Waters je podruhé rozvedený. Se svojí první ženou, Judy Trim byl ženatý v letech 1969 až 1975. Jejich manželství bylo bezdětné.
Se svojí druhou ženou, Carolyn, má Roger dvě děti. Syna Harryho, který se svým otcem často vystupuje jako hráč na klávesy a dceru Indii.

Roger je stejně jako David Gilmour věrným příznivcem F.C. Arsenal Londýn.

Roger sám sebe popisuje jako socialistu, přestože nový program Labour Party Tonyho Blaira striktně odmítá.