Floydopedia

ministr zahraničních věcí Spojených států amerických v letech 1981-2
Zmiňován v textu skladby The Fletcher Memorial Home na albu The Final Cut.

Alexander Haig byl ministrem zahraničních věcí USA ve vládě Ronalda Raegana. Ještě před tím byl ovšem jedním z nejvyšších velitelů armády USA. V letech 1974 až 1979 byl také de facto velitelem sil NATO v Evropě.

americký skladatel, klávesista, multiinstrumentalista

 Jan Hammer (*17. dubna 1948) se narodil v Praze muzikálním rodičům. Začal studovat AMU, ale v roce 1968 kvůli sovětské invazi do ČSSR studium přerušil a odešel do Ameriky, kde se po dokončení studia připojil ke vznikající jazzrockové skupině Johna McLaughlina Mahavishnu Orchestra. Ještě před odchodem však stihnul složit písně a hudbu k pohádce Šíleně smutná princezna. Za peníze získané koncertováním s Mahavishnu Orchestra si vybudoval vlastní nahrávací studio Red Gate Studio na své farmě nedaleko New Yorku.

 Po konci skupiny v roce 1973 se vydal cestou sólové tvorby i spolupráce s významnými hudebníky, hlavně s Jeffem Beckem, s nímž se zaměřil více na rockovou hudbu. Dále to byli Joni Mitchell, Mick Jagger, Neal Schon, Al Di Meola, Carlos Santana či Steve Lukather. Je tak asi naším celosvětově nejúspěšnějším současným hudebníkem. Je i držitelem dvou cen Grammy.

 18. srpna 1988 si v rámci Pocty Les Paulovi společně zahrál Blues s Davidem Gilmourem a Tony Levinem. Za pozornost stojí, že David v čase 3:12 použil obrat z Shine On You Crazy Diamond.

 S Davidem si – společně s Ringo Starrem a Jeffem Beckem – zahrál i v roce 1989 ve vtipném videoklipu k písni Too Much To Lose z alba Snapshots. David se v klipu vzhledem k přítomnosti dalšího kytarového mága Jeffa Becka zhostil baskytary. Jan Hammer je tak pravděpodobně jediný český rodák, jenž měl možnost zahrát si s členem skupiny Pink Floyd.

 V pozdějších letech se Jan Hammer zaměřil na elektronickou a syntetizátorovou hudbu. V roce 1984 byl Jan Hammer pověřen psaním hudby ke kultovnímu americkému seriálu Miami Vice. Jeho Miami Vice Theme se stalo obrovským hitem a dosáhlo 1. příčky v žebříčku Billboard Hot 100 Singles a je tak jedinou instrumentální seriálovou hudbou, jíž se to podařilo. Soundtrack k seriálu byl 12. týdnů na 1. místě žebříčku Billboard a celosvětově se ho prodalo 7 mil. kusů. V následujícím klipu si dokonce zahrál zloděje unikajícího hrdinům seriálu:

 Jan Hammer se dále podílel i na mnoha dalších projektech. Za pozornost českého publika však stojí, že v roce 1992 složil hudbu k celosvětově vysílanému televiznímu spotu Amnesty International s Václavem Havlem.

 V roce 1994 se stal také výhradním tvůrcem veškeré hudby a znělek pro nově vzniklou TV Nova. Jeho hudba je Novou využívána dodnes. Zde je jeho jistě všem známá znělka pro Televizní noviny:

Odkazy:
Internetové stránky Jana Hammera
Rozhovor s Janem Hammerem (iHned 23. června 2011)

*5. 10. 1936 – +18. 12. 2011

 Dramatik, spisovatel, mnohonásobný politický vězeň, nehrající člen kapely The Plastic People Of The Universe, prezident Československa a České republiky a především člověk, jenž významnou měrou přispěl k pádu železné opony a umožnil tak mnoha kapelám včetně Pink Floyd zavítat a opakovaně se vracet do svobodné a demokratické České republiky a zároveň mnoha fanouškům poprvé v životě vidět a prožít koncerty jejich oblíbených kapel. Václav Havel, sám velký posluchač a příležitostný hráč rock´n´rollu, se s Pink Floyd setkal v roce 1994 u příležitosti jejich koncertu na Strahovském stadionu. Na fotce z přijetí Pink Floyd na Pražském hradě jsou zleva Rick Wright, Olga Havlová, Václav Havel, David Gilmour a Nick Mason. Ostatně citujme Nicka z jeho knížky Inside-Out – A Personal History Of Pink Floyd:

 „Na začátku září jsme byli v Praze, kde jsme hráli také poprvé. Večer před koncertem pro 120 000 lidí na Strahovském stadionu jsme povečeřeli s Václavem Havlem, dramatikem, bývalým politickým vězněm a nyní prezidentem. Nebyla to žádná hostina, v jakých si tolik libuje bulvár, ale neformální studená večeře v restauraci u řeky. Mnoho z nás si cestou za domácí úkol přečetlo některou z jeho knih, abychom ukázali, že o jeho díle něco víme, a přemýšleli jsme, jestli i Václav strávil noc poslechem naší sbírky cédéček.“

Václav Havel je jedním z mála politiků, o nichž Nick ve své knize píše. Sám Václav Havel se o Pink Floyd mj. 2x zmiňuje v dopisech Olze z doby jeho pobytu ve vězení, jež byly později vydány knižně. Úryvky přinášíme:

 „Jako pilný čtenář Melodie bych jen letmo a nahodile upozornil na pár věcí, které tam moc chválí. Z nových skupin: Police, Talking Heads, ze starších nové desky Who, Yes, Led Zeppelin, Stevie Wonder, Bowie, King Crimson, Niemen, Streisandová, Weather Report, z odlehčovaček Smokie atd. atd. Taky máme málo Pink Floydů. (…) Z českých věcí mne zajímá Stivín, Progres 2, Jana Kratochvílová a Hašlerky nahrané Hybšem“

 „… Setkej se s ním, prosím, těsně před jeho cestou za mnou a vzkaž mi, které mé dopisy už máš, kolik Tvých a Ivanových je na cestě a vůbec, co je nového. Dnes už je neděle, já pojídám prášky, piju čaj, válím se v posteli a trochu potím, jsem spokojen.
Pozdravuj Láďu L.! Nech si poslat Zeď od Pink Floydů!

  Líbe Tě Vašek“