Floydopedia


2 A B C D E F G H I J K L M N O P R S T U W Z

Samson, Polly


spisovatelka, básnířka, novinářka

Polly Samsonová (nar. 29.4. 1962 Londýn) je britská žurnalistka, spisovatelka a básnířka. V roce 1994 se během turné Division Bell vdala za Davida Gilmoura. Mají spolu tři děti Joe, Gabriel, a Romany.

Ja to autorka tří knih Lying in Bed, Out of the Picture a Perfect Lives.

Polly je uvedena jako spoluautorka u šesti textů skladeb na albu Division Bell. Jako textařka se podílela i na sólovém albu Davida Gilmoura On An Island. Na tomto albu hraje v několika skladbách na klávesy a zpívá doprovodný part, výrazně svým hlasem zazní ve skladbě Smile. Jako doprovodná zpěvačka a klávesistka vystoupila s Davidem Gilmourem i v Jools Holland show.

Satie, Erik Alfred Leslie

francouzský hudebník
zmiňován v textu skladby I’m A Mineralist na labu Nick Mason’s Fictitious Sports

Erik Satie (1866 – 1925) byl výstřední francouzský hudebník a spisovatel, autor populárních článků v novinách, které publikoval pod pseudonymem Virginie Lebeau.

Satie sám sebe nazýval gymnopedistou (v návaznosti na své dílo Gymnopédies publikované v roce 1887). Nazýval se také fonometrografem, což sám překládal jako „ten, který měří a zapisuje zvuky“. Měl tuto definici daleko raději než „hudebník“.

Mnozí kritici považují Satieho za novátora, který o dlouhou dobu předběhl avantgardní umění 20. století.

Scarfe, Gerald Anthony

karikaturista, kreslíř

 Gerald Scarfe (*1. června 1936) začal svoji kariéru jako kreslíř a karikaturista, autor mnoha politicky laděných karikatur pro britské magazíny Punch, Private Eye a Time Magazine.
Dále je znám kreslenými sekvencemi z britského sitcomu Yes, Prime Minister (Jistě, pane premiére), který byl vysílán i v ČR. V kresbě politické karikatury pokračuje dodnes.

  Jeho první prací pro Floydy byl tourbook k turné v r. 1974 v podobě kreseb parodujících jednotlivé členy kapely. Pro turné In the Flesh v r. 1977 vytvořil animované klipy ke skladbám Welcome to the Machine a Shine On You Crazy Diamond (oficiálně vydáno na WYWH Immersion edici, Welcome To The Machine k vidění zde. V roce 1979 vytvořil na Watersovo přání jednoduchý, ale nezapomenutelný obal pro album The Wall, čímž porušil do té doby neprůstřelný monopol Hipgnosis na floydovské obaly. Waters byl za toto rozhodnutí mnohokrát kritizován, nicméně je pravda, že právě obal The Wall je spolu s obalem Dark Side Of The Moon nejznámějším a nejreprodukovanějším obalem.

 Obalem a bookletem pro album však Scarfeova práce pro projekt The Wall teprve začala. Je autorem nafukovacích loutek, které byly používány při koncertech (myšlenka nafukovacích loutek vznikla během focení obalu pro album Animals, kde bylo použito nafukovací prase). Kreslil a režíroval i animované filmy, které byly promítány na zeď během koncertů. Podílel se na tvorbě filmu Pink Floyd The Wall, kde je autorem výtečných animovaných sekvencí, zvláště animace bombardování Británie az 2. světové války v Goodbye Blue Sky, známých „milujících se květin“ v Empty Spaces nebo soudního přelíčení v The Trial. Později s Rogerem spolupracoval na projektu The Wall Live In Berlin. Spolupracoval i na podobě The Wall Immersion edice, ke které navrhnul mj. její obal.

 Vytvořil také grafiku pro Watersovo album The Pros And Cons Of Hitch Hiking a následné turné.

 V roce 2012 se v Českorumlovském Egon Schiele Art Centru konala výstava jeho celoživotního díla, na kterou autor osobně zavítal. Podrobnosti zde

 Oficiální stránky Geralda Scarfea: Geraldscarfe.com

Schroeder, Barbet

režisér, producent

Barbet Schroeder je syn Švýcarského diplomata. Narodil se 26. srpna 1941 v Teheránu, ale žil a studoval ve Francii. Vystudoval filozofii na pařížské Sorbonně.

Schroeder natočil několik filmů, ale známý se stal především díky svému rozhodnutí svěřit Pink Floyd vytvoření soundtracku ke svému filmovému debutu, More (vyšlo i jako stejnojmenné album, Pink Floyd v roce 1969).
Schroeder byl s výsledkem spokojen a vybral si Pink Floyd i pro svůj film La Vallée/The Valley (1972). I z tohoto počinu vzniklo soundtrackové album (s názvem Obscured By Clouds).

Schroeder se dále proslavil svým kontroverzním dokumentem, který natočil s diktátorem Idi Aminem Dadou, prezidentem Ugandy (v letech 1971-1979), který má na svědomí nejméně 300, podle jiných zdrojů až 500 tisíc obětí.

Scouting for Boys

zmiňováno v textu skladby Welcome To The Machine na albu Wish You Were Here

Scouting for Boys – A Handbook for Instruction in Good Citizenship (Skauting pro chlapce – příručka instrukcí pro správné občanství) je první psanou publikací určenou pro skauty. V roce 1908 ji napsal a ilustroval Brit Robert Baden-Powell, který bojoval v búrských válkách v Africe.

Kniha má dva díly, každý o několika částech (skauting, stopování, život v lese, táboření, patriotismus,…) a pravidelně vychází v reedicích.

Ship of Fools

zmiňováno v textu skladby A Great Day For Freedom na albu The Division Bell.

Ship of Fools, neboli Loď bláznů je alegorie pocházející z Bible. Toto přirovnání je v západní kultuře hojně užíváno v umění a označuje svět (=loď) a lidi, kteří se plaví a buď neví, nebo ani nechtějí vědět kam.

Singh, Vic

fotograf

Vic Singh je fotograf, fanouškům Pink Floyd známý především jako autor fotografie na titulu první řadového alba kapely – Piper At The Gates Of Dawn. Je to jeden z mála fotografů, kteří pro kapelu pracovali a kdo nemá žádnou souvislost se studiem Hipgnosis Storma Thorgersona, který je tvůrcem grafiky pro většinu alb a vizuálních projektů skupiny.

Vic Singh se narodil v indickém městě Lucknow. Jeho otec je byl indický rádža, matka Rakušanka pracující jako fotografka ve Vídni.

V šesti letech byl poslán do Anglie, kde žil se svojí matkou. Zde také získal v 16 letech práci asistenta ve fotografickém studiu. O několik let později si založil vlastní studio v londýnském Mayfair.

Fotografie na obal alba Piper At The Gates Of Dawn byla pořízena jediným záběrem za využití prismatické čočky, která obraz dokáže rozdělit a znásobit. Fotografování pro obal Pipera byla poslední práce Vice Singha pro kapelu a také jeho poslední setkání s někým z nich.

Smith, George Edward


americký kytarista
Narozen 27. ledna 1952 Stroudsburg, Pennsylvania
Vedoucí kytarista skupiny Hall & Oates (1979-1985). Hrál spolu s Bobem Dylanem na turné (1988-1990), hraje na kytaru v písni Madness z alba Micka Jaggera She’s The Boss (1985).

Jako hudební režisér se kromě pořadu Saturday Night Live (1985-1995 za který dostal cenu Emmy) podílel na akcích jako ceny Emmy (1988), Rhythm and Blues Foundation Awards (1993), či Bob Dylan’s 30th Anniversary Concert v Madison Square Garden.

V roce 2010 se připojil k Rogeru Watersovi na turné The Wall live

Smith, Norman („Hurricane“)

producent, hudebník

Norman Smith, přezdívaný Hurikán Smith, začal svoji kariéru jako zvukový inženýr v EMI (a podílel se tak i na většině alb Beatles) až do roku 1965, kdy ho společnost povýšila na hudebního producenta.
V roce 1967 mu EMI nabídla spolupráci s novou kapelou – Pink Floyd – a Smith tak produkoval jejich první album, Piper At The Gates Of Dawn, což mu zabránilo pracovat na albu Sgt. Pepper’s Lonely Heart Club Band, což měl být jeho úkol. Obě alba se nahrávala současně ve vedlejších studiích.

V roce 1972 zabodoval se svojí skladbou „Oh babe, what would you say?“, kterou vydal pod svou přezdívkou Hurricane Smith.

soap opera (mýdlová opera)

zmiňováno v textu sklady The Power That Be na albu Rogera Waterse Radio K.A.O.S.

Soap opera neboli mýdlová opera je označení pro televizní nebo rozhlasový seriál s velkým počtem dílů, s banálním dějem, který se zabývá zejména mezilidskými vztahy. Televizní seriál takovéto typu se nazývá telenovela.

Termín mýdlová opera pak vznikl zejména díky spojení firem vyrábějících prací prášky, drogistické zboží a potřeby pro domácnost, které byly a jsou nejčastějšími zadavateli reklamy v těchto pořadech, které často cílí na ženy v domácnosti (vysílají se často v dopoledních hodinách, kdy ženy v domácnosti tvoří většinu diváků nebo posluchačů). Výraz opera pak zase odkazuje na velké zastoupení hudby, zejména v původních rozhlasových pořadech.

První mýdlové opery byly určeny pro rozhlasové stanice (existují v podstatě stejně dlouho jako komerční rozhlasové vysílání) a staly se též nedílnou součástí televizní zábavy.

Jako mýdlová opera státu je ve skladbě The Powers That Be míněno zastírání skutečných kauz a problémů banalitami a uměle vytvářeným pozitivním obrazem politických vůdců, kteří se často snaží odvrátit pozornost od ožehavých témat.