bubeník, perkusionista
Gary Wallis se narodil 10. června 1964 v Londýně. Vystudoval hru na perkuse na London Symphony School Of Music. Je známý svým až živelným způsobem hraní.
Gary Wallis byl angažován pro turné A Momentary Lapse Of Reason a zahrál si i na Division Bell a následujícím turné.
baskytarista, zpěvák, skladatel, scénárista
Roger Waters se narodil 9. září 1943 nedaleko městečka Dorking, 20 mil jižně od Londýna, jen 4 měsíce před smrtí svého otce Erica Fletchera Waterse, kterého nikdy nepoznal a jehož smrt v lednu 1944 u městečka Anzio v jižní Itálii během spojeneckého vylodění byla pro Waterse těžkou životní ztrátou a první (a nejdůležitější) cihlou v jeho pomyslné celoživotní zdi…
Celým jménem George Roger Waters má ještě dva starší bratry Johna a Duncana. Rog navštěvoval stejně jako Syd Cambridge High School For Boys a zdědil po své matce levicové a pacifistické smýšlení. Po svých bolestných zkušenostech se smrtí svého otce ovšem záhy svůj tichý pacifismus přeměnil na něco, co sám později nazýval militantním antimilitarismem. Brzo se zhlédl v práci organizace Campaign For Nuclear Disarmament (Kampaň za nukleární odzbrojení) – CND. Svůj první výstup na veřejnosti si odbyl v pouhých šestnácti letech, kdy na sjezdu místní organizace CND pronesl projev, který si sám napsal.
Pak přeci jenom zájem o kulturu a studia na čas převážil a Waters se odstěhoval do Londýna, kde se zapsal na Regent Street School of Architecture, kde založil s Wrightem a Masonem kapelu, která po několika změnách názvu vešla ve známost jako Sigma 6 a která byla záhy po přijetí Syda Barretta přejmenována na The Pink Floyd Sound.
Waters měl zájem naučit se hrát na kytaru. Nebylo tajemství, že neměl hudební sluch a přesto toužil naučit se hrát velmi dobře na kytaru – vždyť i když byl samouk a ovládal sotva několik akordů, hrál s Masonem a Wrightem v několika seskupeních na sólovou, později na doprovodnou kytaru. Začal navštěvovat kurzy hraní na kytaru v Spanish Guitar Centre, ale nebavilo ho donekonečna opakovat stupnice, takže to vzdal po dvou lekcích a s příchodem Syda do Sigmy 6 sestoupil k baskytaře (aby se strachoval, že nakonec skončí jako bubeník, čehož se děsil).
Nakonec odešel i ze studií architektury (on konkrétně kvůli tomu, že byl znechucen určující rolí ekonomiky v architektuře), stejně jako jeho přátelé, aby se vydal na dráhu hudebníka.
V roce 1970 vydává svoje první sólové album – soundtrack k lékařskému dokumentu s názvem The Body (albu se jmenuje Music From The Body). Toto album vydává spolu s Ronem Geesinem, na poslední skladbě Give Birth To A Smile jej doprovází i ostatní členové Pink Floyd.
Od poloviny 70. let přebírá Waters vůdčí postavení ve skupině, což sebou přináší spory hlavně s Davidem Gilmourem. Spory vyvrcholily na počátku 80. let, kdy Waters oficiálně rozpoustil skupinu, aby pokračoval pod značkou Pink Floyd sám s najatými hudebníky. Proti tomu se zbylí dva členové (Rick Wright byl vyloučen z kapely v roce 1981) postavili a po sérii soudních sporů byly ochranné známky včetně názvu Pink Floyd přiřčeny Davidu Gilmourovi a Nicku Masonovi.
Roger Waters se tedy vydal na sólovou dráhu. Ještě v době rozporů kolem Pink Floyd vydal svoje druhé sólové album s názvem The Pros And Cons Of Hitch Hiking. Jednalo se o koncept, jehož myšlenku rozpracoval spolu s projektem The Wall a který odmítla skupina realizovat. Na tomto albu se výraznou měrou podílel i Eric Clapton.
V roce 1986 vytvořil Roger Waters spolu s dalšími umělci soundtrack k animovanému filmu When The Wind Blows. A o rok později klasické koncepční album s názvem Radio K.A.O.S.
V roce 1990 Waters vzkřísil slavnou The Wall na tom nejpříhodnějším místě – u zbytků berlínské zdi na Postupimském náměstí v Berlíně. Přímo na náměstí se vtěsnalo 300.000 diváků, dalších více než 5 milionů diváků sledovalo přímý přenos v televizi. Z tohoto koncertu, na kterém se podílela celá řada hvězd, včetně např. armádních sborů US Army a Rudé armády a kde nechyběly ani přelety stíhaček z druhé světové války, Waters vydal další sólové album s názvem The wall live in Berlin.
V roce 1992 vydal Roger Waters své dosud nejlépe přijímané album s názvem Amused To Death.
Po odmlce v polovině 90. let o sobě dává Waters vědět v roce 1999, kdy vydává živé dvojalbum a DVD In The Flesh mapující jeho stejnojmenné turné.
V roce 2005 dokončil Roger Waters hudbu k opěře Ca Ira, kterou napsal společně s Etiéne Roda-Gilem a jeho předčasně zesnulou ženou Nadine. Hudbě k opeře vyšla pod stejným názvem i jako Watersovo sólové album.
Roger Waters je podruhé rozvedený. Se svojí první ženou, Judy Trim byl ženatý v letech 1969 až 1975. Jejich manželství bylo bezdětné.
Se svojí druhou ženou, Carolyn, má Roger dvě děti. Syna Harryho, který se svým otcem často vystupuje jako hráč na klávesy a dceru Indii.
Roger je stejně jako David Gilmour věrným příznivcem F.C. Arsenal Londýn.
Roger sám sebe popisuje jako socialistu, přestože nový program Labour Party Tonyho Blaira striktně odmítá.
hráč na klávesové nástroje
Harry Waters (nar. 1977) je syn Rogera Waterse a jeho druhé ženy Carolyne.
Poprvé se objevil už na originální nahrávce v „Goodbye Blue Sky“. Písnička začíná jeho slovy „Look, mummy, there’s an aeroplane up in the sky!“ („Podívej maminko! Támhle na nebi je letadlo!“), předtím, než spustí hudba. Objevil se i na Watersově albu Radio K.A.O.S., kde jsou v kreditech uvedení se svojí sestrou Indií jako „děti na zahradě“. Dokonce se spekuluje, že on a jeho sestra jsou slyšet i ve skladbě Two Suns In The Sunset na albu The Final Cut, kde křičí „Daddy! Daddy!“, to však nebylo potvrzeno, ačkoliv je to velmi pravděpodobné.
Od roku 2002, kdy nahradil jako klávesák Andyho Wallaceho, doprovází Harry svého otce na jeho světových turné. Doprovázel však i Marriane Faithful nebo Ozric Tentacles.
Harry má velkou zálibu v klasickém jazzu, inspirací mu je například Oscar Peterson. V roce 2008 vydal spolu s Harry Waters Quartet své první album Harry Waters Band
Harry Waters se několikrát představil i českému publiku. Jako host vystoupil v projektu Filipa Benešovského a přátel The Wall 2009 v pražské O2 areně. O rok později spolu se svými přáteli vystoupilo celé Harry Waters Quartet i na jazzovém festivalu Jazzinec 2010.
V roce 2011 vystoupil s předními českými jazzovými hudebníky na dvou vystoupeních v Praze 14. dubna v kavárně Potrvá a 17. dubna v Jazz Docku v rámci návštěvy a koncertů Rogera Waterse v Praze v rámci turné The Wall Live. Další turné absolvoval na podzim 2012 opět s českými hudebníky. Objevit by se měl na samostatném koncertě i v roce 2013, kdy přijede v rámci otcovy zastávky turné The Wall Live v Praze.
