A Momentary Lapse Of Reason

„ZNÁMKY ŽIVOTA“ Skladba zahájená zvukem plovoucí loďky byla vystavěna na jednoduché kytaře a syntezátoru a jedná se vlastně jen o částečně předabovanou demo verzi (na originálním demu byl navíc hlas Nicka Masona). Atmosféra skladby udává tón celému albu.

Původně měla být tato krátká instrumentálka titulní skladbou alba, jedním z několika uvažovaných názvů byl právě titul Signs Of Life. Tato varianta byla nakonec zavržena, protože název skladby by mohl vyvolat mnoho sarkastických poznámek, hlavně z tábora přívrženců Rogera Waterse a jeho spolupracovníků. Nutno však poznamenat, že název, jaký album nakonec dostalo, Waterse potěšil určitě mnohem víc…

„UČIT SE LÉTAT“ Založena na klávesové instrumentálce Jona Carina vypráví tato píseň o tom, jak se David Gilmour učil létat. Gilmour byl známý tím, že v minulosti často chyběl při nahrávání, a jen se na dálku přes své kolegy omlouval, že „se učí létat“.

Anthony Moore, pozdější manažer skupiny Slapp Happy, napsal na toto téma text za významné asistence právě Davida Gilmoura. Uprostřed skladby jsou použity reálné záznamy komunikace paradoxně nikoli Davida Gilmoura, ale Nicka Masona s řídící věží během jeho první sólové pilotáže.

Pozměněná verze této skladby se stala prvním singlem na světě, který byl vydán pouze na CD (EMI CD EM 26), přestože EMI vydala několik málo vinylových kopií pouze pro propagační účely.

Storm Thorgerson navrhl dvě promo videa, jedno z nich bylo promítáno i během živých vystoupení.

„ŽOLDÁCI“ Titul je vypůjčen ze Shakespearovy hry „Julius Caesar“, a sice z citátu Antonia: „Cry ‚Havoc!‘ and let slip the dogs of war.“ Stejně pojmenoval svoji knihu i známý spisovatel Frederick Forsyth.

Text, který nemá nic společného s Dogs z alba Animals, je Moorem rozvinutá myšlenka Davida Gilmoura „we all have dark side“ – „všichni máme temnou stránku“, který je mimo jiné také rýpnutím do Rogera Waterse.

Poměrně nevydařený (v této jinak standardní skladbě) je zde však Pageho saxofon. Sama skladba bývá často fanoušky označována jako jedna z nejhorších, kterou Pink Floyd stvořili. Přesto se stala běžnou při vystoupeních a živá verze, nahraná v listopadu 1987 v Atlantě, se stala součástí singlu s One Slip.

Promo video pořízené ke skladbě bylo promítáno na koncertech.

„JEDINÉ UKLOUZNUTÍ“ Prakticky jediná skladba, ke které napsal Gilmour slova, ale ne hudbu (David se sám považuje za mnohem lepšího hudebníka a skladatele než textaře).

Hudbu napsal Phil Manzanera, bývalý kytarista Roxy Music.

Jeden verš z textu se stal zároveň názvem alba, přestože byl předmětem mnoha debat. Jednak proto, že to byl snad ten nejlepší název, jaký si kritikové „nových“ Pink Floyd mohli přát (stejně tak jej uvítal Roger Waters a neopomněl připomenout paralely se skutečným stavem při každé možné příležitosti) a také proto, že to je název na rockové album poněkud delší a těžkopádný.

„ODVRACET SE PRYČ“ Tato skladba je téměř klasickou floydovskou baladou, zpívanou nad základem, který tvoří citlivé varhany, završenou navíc výrazným Gilmourovým kytarovým sólem.

Text opět napsal Moore s přispěním Davida Gilmoura.

„JEŠTĚ DALŠÍ FILM“ Poněkud mdlá skladba, která se line v typickém floydovském tempu a jedině kytarové sólo tvoří zajímavý vrchol skladby. Přesto je považována (hlavně Nickem Masonem) za vrchol alba, pravděpodobně hlavně díky pozornosti, které se zde těší Masonovy bicí a perkuse Jima Keltnera a Stevea Formana.

Filmový dialog použitý ve skladbě jako background je převzat z monologů Marlona Branda z filmů „On The Waterfront“ a „Casablanca“ a také Bogartova věta „You´ve got to listen…“ je odpovědí na Bergmanovu otázku „What have I done?“ (asi v 5’24“).

„KOLEM DOKOLA“ Instrumentální přídavek k Yet Another Movie, se kterým je často spojován jako jedna stopa. Existuje i nikdy nevydaná pětiminutová verze.

„NOVÁ MAŠINÉRIE Část. 1“ Pravděpodobně jedna z nejhorších věcí, možná ta vůbec nejhorší (záleží na vkusu, samozřejmě), kterou kdy Pink Floyd nahráli, minimálně od roku 1970, s Gilmourovým téměř recitovaným textem, který je protlačen přes Vocoder a podpořen pouze klávesami.

David Gilmour prohlásil, že titul nemá nic společného s Welcome To The Machine z Wish You Were Here.

„SMRTÍCÍ MRÁZ“ Trošku smutný a melancholický kousek, tvořený kytarovými rify od začátku do konce, s doprovodem saxofonu a kláves. Někdy (při živých vystoupeních) přidával Gilmour i své vokály.

„NOVÁ MAŠINÉRIE Část. 2“ Pokračování první části v naprosto stejném duchu.

Poznámka: New Machine a Terminal Frost byly údajně napsány několik let před vydáním tohoto alba. To jen podporuje názor mnoha fanoušků, že se jedná o starší „odpad“, čemuž odpovídá také výsledná kvalita…

„ŽAL“ Dlouhou dobu se mělo za to, že text je o Rogeru Watersovi, avšak David Gilmour to popřel s tím, že text je inspirován jistou básní. I když přiznal, že si nepamatuje jakou. Poprvé ve své kariéře napsal Gilmour text dříve než hudbu. Poslední verš „of promises broken“ byl také dlouho velkým favoritem na titul celého alba.

Vynikající zvuk kytary na počátku skladby (a během živých vystoupení i na jejím konci) byl objeven Gilmourem při improvizaci s PA systémem na zvukové zkoušce před koncertem v losangelesské Sports Arena pravděpodobně již v dubnu 1975 – během turné k albu Wish You Were Here. Gilmour později uvedl, že kytara byla nahrána jako první a zcela samostatně.

Celkově se jedná o vznešeně řečeno „dobře zvládnutý floydovský standard“. Skladba je dodnes velmi oblíbená, byla součástí setlistu obou závěrečných turné Pink Floyd a také turné k albu Rattle That Lock Davida Gilmoura. A pro mnoho fanoušků trochu napravuje poněkud rozpačitý dojem z celého alba, trochu ve smyslu „konec dobrý, všechno dobré“.