The Best Of The Pink Floyd

„KAPITOLA 24“ Název i text této písně jsou převzaty z 5000 let staré čínské knihy proroctví a horoskopů zvané I Ching – jedná se o druh věšteb založený více na náhodě (konkrétně na postavení volně rozhozených mincí), než například na postavení astronomických těles.

Text, recitovaný přes poměrně jednoduchou hru na klávesy s lehkými náznaky cimbálových nástrojů, je přepis z oné knihy, konkrétně z kapitoly, která vypráví o novém začátku věcí.

„MATKA MATILDA“ Syd se zde představuje jako bojácné dítě, které nechce, aby jeho maminka zhasla světlo po pohádce na dobrou noc a používá k tomuto vyjádření jeden ze svých nejvýmluvnějších a zároveň nejpoetičtějších textů. Jen pro zajímavost: po odchodu od kapely se Syd vrátil ke své mamince a byl jí velmi nablízku (nebo ona jemu?) až do její smrti v roce 1991. V této písni se poprvé objevuje hra na varhany Ricka Wrighta, která se později dostala do podvědomí pod přezdívkou „Rick´s Turkish Delight – Rickovo turecké potěšení“ (narážka na podobnost s tehdejší rozhlasovou reklamou na vynikající bonboniéru).

„Arnold Layne“ První singl kapely vydaný 10. března 1967 (B stranu obsadila Candy And A Currant Bun). Text o „nebohém“ Arnoldovi, který krade dámské oblečení a převléká se do něj, je inspirován skutečnými událostmi – studentkám, kterým matka Rogera Waterse a matka Syda Barreta pronajímaly v Cambridge byt, se ztrácelo sušící se prádlo…

Přestože skladba zaznamenala celkem solidní úspěch v hitparádách (Top 20), kvůli kontroverznímu tématu ji stěžejní britská rádia odmítala uvádět. Píseň nakonec nevyšla na řadovém albu, ale zůstává velmi oblíbenou a byla součástí řady kompilací či jako bonus také výroční reedice prvního alba skupiny. Často byla uváděna v rámci živých vystoupení v raných dobách skupiny, do setlistu ji zařadil David Gilmour během turné k albu On An Island a je také nedílnou součástí vystoupení Nicka Masona a jeho Nick Mason’s Saucerful Of Secrets.

„Bonbón a rybízová buchta“ B strana singlu Arnold Layne, provázená řadou kontroverzí během nahrávání. Původně jde o skladbu „Let’s Roll Another One“ („Ubal mi dalšího“), která však byla kvůli svému názvu a vyznění textu nepřijatelná. Proto ji Syd Barrett přepracoval na údajně „přijatelnější“ Candy And A Current Bun. Ponecháme na úvaze ctěného čtenáře, zda je text, obsahující například verše jako „I’m high! Don’t try to spoil the fun“ nějak zásadně výchovnější…

„Strašák“ Další z melodických a téměř pohádkových skladeb, využívající originálním způsobem dřevěných bubínků a ozvučných dřívek, která zvýrazňují rytmus přinejmenším stejně dobře jako bicí, ale s tím rozdílem, že skladba pak nepůsobí tak „tvrdě“. Jedná se o B stranu „non-album“ singlu, ale píseň samotná vyšla na albu Piper At The Gates Of Dawn.

„Jablka a pomeranče“ Skladba je třetím singlem skupiny a zároveň posledním, pod nímž je podepsán Syd Barrett. Vyšla v listopadu 1967 spolu s Paint Box na B straně. Přestože ji skupina považovala za zdařilou a vhodnou pro album, na řadové desce nikdy nevyšla a v hitparádách také nijak nebodovala.

Text je inspirován snad tehdejší Sydovou přítelkyní Lynsey, snad dívkou, již podle rozhovoru potkal v supermarketu. Každopádně jde o jednu z mála „zamilovaných“ skladeb Pink Floyd. Téma lásky mezi mužem a ženou nepatří v celé historii skupiny k příliš frekventovaným.

„Bylo by to tak krásné“ Čtvrtý singl Pink Floyd, tentokrát z pera Ricka Wrighta, vyšel 12. dubna 1968. Na B straně jej doplnila snivá a dodnes velmi oblíbená Julia Dream.

Podle novinového článku publikovaného v roce 1968 existují dvě verze původního singlu s mírně odlišnými texty. První verze textu obsahovala odkaz na londýnské večerní noviny, Evening Standard. To bylo údajně kritizováno ze strany BBC kvůli přísné politice zákazu reklamy, která neumožňovala zmínku o jakémkoli konkrétním produktu. Tvrdí se, že skupina byla nucena vynaložit další čas a prostředky na záznam speciální verze pro BBC, kde je text změněn na „Daily Standard“. Tato verze je jediná, která byla znovu vydána na LP a CD. Není známo, kolik kopií s „Evening Standard“ skutečně existuje (pokud vůbec nějaké). Navzdory větší publicitě oproti třem předchozím získal singl jen velmi málo vysílacího času a nepodařilo se mu prorazit do britského žebříčku.

„Skříňka s barvami“ B strana singlu Apples And Oranges je první skladbou, kterou pro Pink Floyd napsal a také nazpíval Rick Wright. Jde o píseň, která tak trochu předznamenává doby budoucí – slyšíme v ní hudební postupy dobře známé z mnoha stěžejních skladeb Pink Floyd. Pantbox najdeme například na albu Relics nebo jako bonus v reedici debutového The Piper At The Gates Of Down.

„Snová Julie“ B strana singlu It Would Be So Nice z roku 1968. Je první a tedy nejstarší skladbou Pink Floyd, v níž se o hlavní vokály postaral David Gilmour.

Přestože nevyšla na řadovém albu (poprvé byla vydána až v rámci kompilačního Relics), patří tato lyrická, zasněná píseň dodnes mezi velmi oblíbené.

Zajímavostí jsou některé části textu, které se objevily i v jiných skladbách Pink Floyd. Tak kupříkladu „eiderdown“, tedy trochu kostrbatě přeloženo „prachové peří z kajky (mořské)“, najdeme i v A Pillow Of Wind z alba Meddle nebo ve Flaming z debutového alba. A verš „Am I really dying?“ se objevil v jedné z verzí textu Mother z alba The Wall. Onen pásovec je v doslovném překladu „šupinatý“, ale protože ve spirituálním světě (i v tom biblickém) je považován za bájné zvíře, překlad jsme lehce upravili.

„Podívej jak si Emily hraje“ Emily vyšla 16. června 1967 jako druhý singl Pink Floyd, dosáhla na 6. příčku britského singlového žebříčku. Původně byla nahrána jako mimoalbový singl, ovšem v americké edici The Piper At The Gates Of Dawn byla zařazena jako první skladba alba.

O inspiraci textu existuje víc teorií. Podle jedné prý jde o dívku, kterou Syd spatřil v lese, kde „spal“ pod vlivem drogy, některé prameny tvrdí, že inspirací byla dcera barona Younga, Emily Young, přezdívaná v klubu UFO „psychedelická školačka“. Stejně tak je trochou tajemství zahaleno samotné nahrávání skladby – původně měla vzniknout v mnohem delší verzi, byla zkracována a několikrát přemíchávána. A vzhledem k tomu, že se původní záznamy ztratily, nebylo možné v pozdějších letech vytvořit plnohodnotný stereo mix.

Skladba patří do rock`n`rollové Síně slávy jako jedna z 500 písní, které formovaly rockovou hudbu.